3. 9. 2014

Píšu už v takovou pozdní hodinu. Jako obvykle to vezmu všecko pěkně chronologicky.
Ráno M. napadlo, že pojedeme ze zastávky, která je hned blízko intru. Mně se to moc teda nezdálo, ale já a moje povaha se samozřejmě nevzepřely. Ovšemže jsme jeli přes celé město, a ovšemže jsme dojely na zastávku u školy až 7:54. Málem jsme došly pozdě. Nikdy už z tama ráno nejedu.
Ve škole všechno ok. Akorát jsem byla trochu zklamaná z hodiny angličtiny. Doufám, že to bylo jen takové protože to byla první hodina. Vážně se chci naučit výborně plynule anglicky. To samé platí i pro francouzštinu.
Po škole jsme jely na intr a pak jsme jely ke škole - byly rodičáky. Já si samozřejmě zase zapomněla koupit sešity. Musím zítra, nesmím na to zapomenout. Na intru, místo toho, abych si udělala úkol do matiky, tak jsem šla s M. a ostatníma k fotbálku do 4. patra. Vůbec mě to tam nebavilo, ale chci se naučit být společenská a seznámit se s mnoha lidma. Moc mi to zatím nejde, teda.
Pak, zase místo toho, abych si udělala úkol do matiky jsme seděly na pokoji u holek, co mají pokoj naproti. Jsou jakože fakt v poho, pokecaly jsme. Dozvěděla jsem se nové informace od toho, že minulý rok se tady zabil jeden kluk, co lezl po balkonech na intr za holkou. Že vychovatelky nacházely na pokojích a ve sprchách u kluků nahé holky,... a mnoho dalších takovýchto informací. Ne, opravdu jsem za to vděčná. Doufám, že taky zažiju na intru nějaké terno, samozřejmě nechci aby se jednalo o nějakou smrt nebo vyloučení nebo něco podobně vážného.
Teď jsem celou dobu opisovala a počítala matiku. Konečně. Snad mám do školy vše hotové a musím si koupit ty sešity. M. totiž zítra nebude ve škole na odpoledko a já vůbec nevím s kým si pujdu koupit sešity. Sama jít nechci, ale tak, co jiného mi pak zbyde.

P.S.: Vůbec nečtu a to mě opravdu sere.

2. 9. 2014

Dneska se mi vůbec nechtělo vstávat. Začínám k tomu cítit odpor. Taky mě štve, že jsem ještě nečetla. S děckama ze třídy už je to lepší, řekla bych. Opravdu si zatím myslím, že jsme vychytaly dobrou třídu. Třídní učitel je gay. Dobrý.
Ale zase mi přijde, že jsem v ústraní. Chci se s němi bavit víc. Sere mě moje asociální povaha.
Po škole jsme byly s M. ve městě. Hledaly jsme Tesco. Samozřejmě, že to bylo až kdesi v prdeli, takže sme jely kamsi do řiti, přestože tam pak neměli to, co jsme chtěly. Málem jsme na intru nestihly být do 19:00. Ale dobré, nakonec sme měly hroznou haluz na nádru. Dojely jsme, odjely jsme. Už se tu začínám vyznávat :D.
P.S.: Mekáč v šantovce. All day, all night :D.

1. 9. 2014

První den na intru jsem zaznamenat nestihla. Já jako obvykle s nějakým nápadem přijdu až pozdě. Vezmu to proto vše hned od začátku.
Včera, v neděli jsem dojela s mými rodiči a sestrou na intr. Spoléhala jsem na to, že zde budu na pokoji s mou kamarádkou. Nejsme sice žádné nejlepší kámošky, ale jisté pouto mezi námi je. Známe se již od školky a chodily jsme spolu na první stupeň základky, teď spolu budem pokračovat na střední. Co mě ale zklamalo bylo, že, když jsem dojela, M. již byla na pokoji s někým jiným.
Pokoje tady jsou po třech a ona byla na pokoji se dvěma holkama. Dozvěděla jsem se, že původně jsme měly být spolu na pokoji, ale ta vychovatelka to spletla a M. mi jasně řekla: "Já bych už zůstala na pokoji s holkama, víš jako, my se už známe." Po tomto jsem byla celkem zoufalá, mrzelo mě to.
Byla jsem tedy ubytovaná na pokoji vedle ní. Samozřejmě, mně žádné spolubydlící nedojely. Jedna měla dojet až další den a druhá se odhlásila. První noc na intru jsem tedy strávila sama. Budu upřímná... brečela jsem v noci. Ne, že bych se sama bála nebo tak, ale mrzelo mě, že tu jsem sama, že nikdo nestojí o mou přítomnost, nikdo za mnou nedošel.
Ráno bylo hektické. Vstávala jsem vše a tak tak jsem to stihla. S M. jsme si obě vzaly lodičky. UŽ NIKDY!!!!!!! Celý den - od rána do 16:00. Bylo to tvrdé :D. Musím říct, že dneska ze mě ten vztek, zklamání a smutek poněkud vyplul. Né, že by mě to vůbec netrápilo, ale...
Taky mi dojela nová spolubydlící, jsem ráda, že tu nejsem sama. Je v pohodě.
Myslím si, že to by už stačilo, co se týče událostí na intru. Jsem tu teprve druhý den. Zatím se tu nic nedělo.
Jsem moc naivní. Prostě jsem četla knížku INTR od Ladislava Karpianuse a čekala jsem, že to bude něco podobného. Teď si tady pouštím nightcore a píšu. Asi se ještě podívám aspoň na jeden díl Naruta. Už jsem ho dlouho neviděla.